W.A.Mozart
W.A.Mozart
Jeho otec Leopold Mozart se narodil r. 1719 v jihoněmeckém městě Augsburku jako syn knihaře. Měl se stát také knihařem, ale jeho kmotr u něj rozpoznal silné hudební nadání a tak byl vychován jako sborový zpěvák v klášteře. Měl se stát knězem a vystudovat univerzitu,ale studií pak náhle zanechal.Zlákala ho hudba, které se jako kněz věnovat nemohl. Působil v kapele salzburského arcibiskupa. Nejprve jako houslista a pak zástupce dirigenta. Byl znamenitým houslistou i skladatelem.
Wolfgangova matka Anna Marie rozená Pertlová byla dcerou malého úředníka. Osiřela ve čtyřech letech. V roce 1747 se provdala za Leopolda Mozarta. Měli 7 dětí, ale 5 z nich se nedožilo ani 1 roku. Zůstaly jen dvě: Marie Anna, která se narodila r.1751 a říkali jí Nannerl, a nejmladší syn narozený 27.1.1756,kterého pokřtili Johann Chrisostomus Wolfgang Gottlieb. Užíval jen posledních 2 jmen- první v původní a druhé v italské podobě–Wolfgang Amadeus.Dětství měl spokojené a prostředí domova podporovalo jeho zázračný talent. Když mu byly 3 roky, začal otec učit sedmiletou Nannerl na klavír. Wolfgang pozorně poslouchal a zanedlouho sám sedl ke klavíru.Čtyřletý už velmi pěkně hrál a improvizoval a v pěti letech začal komponovat i když ještě neuměl psát noty. Nebylo ho k tom třeba nutit-naopak ho spíše od hraní vzdalovali, aby se příliš nevyčerpal. Velmi brzy projevil dokonalý sluch.Při hře orchestru přesně určil,který tón to byl a který nástroj ho zahrál.Měl rád všechny hudební nástroje-učil se na klavír, housle i varhany.Jen jediného se přímo děsil-trubky,když zazněla bez ostatních nástrojů. Otec ho chtěl tohoto strachu zbavit a dal jednou zatroubit v jeho bezprostřední blízkosti. Výsledek byl hrozný-Wolfgang zbledl a začal se kácet k zemi. V deseti letech tento strach zmizel.
Z vyučovacích předmětů měl rád kreslení a počty. Neměl-li po ruce papír, psal řešení příkladů na stůl, zdi i na podlahu.Šestiletý Wolfgang jako opravdový génius odsunoval do pozadí nemalé, u dívky vzácné hudební nadání své sestry.
Wolfgangův vstup do Vídně byl šťastný. Jeho otci se podařilo dosáhnout, že Wolfgang hrál nejen v šlechtických palácích, ale i na císařském dvoře.Do slibného pobytu ve Vídni zasáhla rušivě spála, kterou tam onemocněl. Po uzdravení zajeli Mozartovi ještě do Bratislavy a v lednu 1763 se vrátili do Salzburgu. V Heidelbergu si už Wolfgang hrou na varhany získal takový obdiv, že jeho jméno bylo vepsáno na rozkaz městského děkana na varhany.Na Štědrý den roku 1763 vstoupili Mozartovi do přepychového sídla krále Ludvíka XV. ve Versailles a byli tam hosty 14 dní. Když bylo Wolfgangovi 7 let, byly vytištěny jeho čtyři sonáty pro klavír a housle. I v Paříži postila Wolfganga nemoc.
23. dubna 1764 dorazili do Londýna. Už pátý den je přijali u dvora. Při vystoupení král přeložil Wolfgangovi skladby od Bacha, Abela a Händela a on je bez problému zahrál. Z Londýna zamířili zpět do Salzburgu přes Holandsko, Belgii, Francii, Švýcary a Německo. Domů se vrátili koncem listopadu 1766. O necelý rok později nastoupili cestu tentokrát do Vídně. Tam ale vypukly neštovice a tak Mozart s oběma dětmi zamířil na Moravu, kde našel útočiště v Olomouci. Wolfgang neštovicím neušel, ale podařilo s ho zachránit.Za čtvrt roku napsal na přání císaře Josefa II. operu. Vídenští hudebníci se však dvanáctiletého skladatele obávali a nechtěli ho pustit mezi sebe.Dělali vše proto, aby nedošlo k předvedení Wolfgangovy pery: zpěváci měli prohlásit, že nemohou zpívat árie, orchestr se neměl dát řídit dítětem.Protivníci byli silnější a k předvedení opery nedošlo. Vrátili se do Salzburgu a zanedlouho odcestoval jen Wolfgang s otcem do Říma.
V soukromí byl Wolfgang veselý a vtipný. Viděl svět svýma očima.
Wolfgang vystupující na veřejnosti byl hudebník, který musel nejdřív přesvědčit o svých schopnostech a pak s teprve mohl ucházet o uznání a snad i slávu a trvalejší uplatnění v italském hudebním životě.
Na cestě z Milána do Boloně při jedné zastávce v hostinci napsal svůj první smyčcový kvartet. V období cest do Itálie napsal přes 20 symfonií, z nichž největší úspěch mu přinesla opera Mitridate re di Ponto, napsaná pro Milán, kde i 26.12.1770 poprvé zazněla. V Římě Mozartovi papež Klement XIV. propůjčil řád Zlaté ostruhy, který ho opravňoval užívat titul rytíř, on ho ale nikdy neužil.
O dva roky později byla v Miláně předvedena 2. opera: Lucio Silla, která měla však poměrně malý úspěch. Snad i proto se mu nepodařilo v Itálii zakotvit. Naději na přijetí do služeb císaře Ferdinanda nelítostně rozmetala císařova matka Marie Terezie. Vrátil se domů, odkud odjel tentokrát s matkou do Paříže, ale tam se mu nedostalo žádné slávy ani úspěchu.Ke všemu tam ještě utrpěl obrovskou citovou ztrátu, když mu zemřela milovaná matka. Vrátil se do Salzburgu, kde se ujal opět své funkce koncertního mistra arcibiskupského orchestru. Nevycházel však s arcibiskupem, který ho zaměstnával a tak se u po prudké hádce stal Salzburg minulostí a začal nový život ve Vídni. Měl za sebou veliký kus práce, skvělé úspěchy a několik set děl všeho druhu a rozměru.
Byl to jeden z největších skladatelů všech dob a dovršitel vídeňského klasicismu. Mimo jiné napsal opery: Figarova svatba, Don Giovanni, Cosi fan tutte, Únos ze Serailu a Kouzelná flétna.50 symfonií- nejznámější jsou 4 poslední: D dur, Es dur, g moll a C dur. Serenády např. Malá noční hudba , klavírní koncerty a sonáty, mše, rekviem, písně, smyčcové kvartety a kvintety, chrámové skladby, koncerty pro lesní roh a koncertní árie.
Zemřel 5. prosince 1791 ve věku 35 let.,
Wolfgang Amadeus Mozart se narodil 27. ledna 1756 v Salzburgu. Jeho otec Leopold pocházel z Augsburku a v době kdy se Amadeus narodil byl uznávaným učitelem hry na housle. Jeho matka se jmenovala Anna Marie a jeho jediná sestra Nanerl byla jediným ze šesti dětí které přežilo až do Wolfgangova narození. Leopold brzy pochopil, že jeho syn je zázračné dítě a že ho čeká velká budoucnost tudíž první Mozartova důležitá cesta vedla do Vídně kde hrál pro panovnickou rodinu a pro císařovnu Marii Terezii. V červnu 1763 odjel na své první turné které trvalo více než 3 roky a během kterého navštívil například Francii, Holandsko, Švýcarsko nebo Anglii kde se setkal s Bachem kterého velmi obdivoval. Jeho otec chtěl, aby se Wolfgang seznámil s významnými lidmi dokud je ještě mladý a má čím ohromovat a tak se o pár let později vydal s Wolfgangem do Itálie kde byl Mozart papežem vyznamenán Řádem zlaté ostruhy. Poté se vrátil do Salzburgu kde pracoval jako koncertní mistr arcibiskupského dvora. V té době ho bavorský kurfiřt požádal o napsání opery. Mozart tedy napsal velmi úspěšnou operu La finta giardiniera . Potom se vrátil do Salzburgu kde si uvědomil, že dokáže mistrovsky napsat jakoukoli skladbu.
Kromě oper skládal houslové koncerty, symfonie, smyčcové kvartety, kvintety, serenády a především klavírní koncerty.V září 1777 se vydal na druhé turné které ovšem absolvoval pouze s matkou neboť jeho otec zůstal v Salzburgu z obavy o své místo. Bylo to poprvé v životě kdy se Wolfgang ocitl mimo dosah otcovy kontroly. Ale poté co Wolfgang s matkou přijel do Paříže jeho matka onemocněla a zemřela a tak se Mozart vrátil do Salzburgu kde začal pracovat jako varhaník salzburského dvora. V roce 1780 dostal zčistajasna objednávku na napsání opery seria pro mnichovský karneval. Napsal tedy operu Idomeneus na námět příběhu z trójské války. Takřka všechna Mozartova díla napsaná po Idomeneovi lze považovat za mistrovská. Jeho radost, ale zkazil arcibiskup zprávou, že se má ihned odebrat do Vídně kde nastupoval na trůn nový císař Josef II. Tam ale mezi ním a biskupem došlo k velké hádce po níž byl z arcibiskupské služby propuštěn. Wolfgang se tedy přesídlil do Vídně kde bydlel v rodině Weberových a kde také potkal svoji budoucí ženu Konstance. Vzal si ji 4. srpna 1782 v dómu sv. Štěpána ačkoliv ho otec před touto svatbou varoval. O rok později se jim narodilo první dítě které ovšem zemřelo zatímco Wolfgang s Konstance byli v Salzburgu. Jeho nejdůležitějším dílem během prvního roku ve Vídni byla opera Únos ze serailu. Ačkoliv šla Mozartovi práce od ruky začal se zadlužovat, protože utrácel víc než dokázal vydělat. Kolem roku 1784 o něm mluvila téměř celá Vídeň. Přestože byl Mozart šťastný začaly ho trápit namoci a vzchopil se až po narození syna Karla který byl jedním ze dvou Mozartových dětí které přežily . v prosinci se stal svobodným zednářem což bylo shromáždění nejvýznamnějších osobností císařství včetně aristokratů, členů panovnického rodu, obchodníků a intelektuálů. Jeho otec Leopold přijel do Vídně roku 1785 a byl na svého syna velmi pyšný když mu složil poklonu Haydn a poté i sám císař Josef II. V témže roce se Mozart setkal se skladatelem Da Pontem se kterým napsal Figarovu svatbu a pak i Dona Giovanniho. Ale Mozartovi nepřátelé se proti němu spikli a podařilo se jim dokázat, že ačkoliv měl Don Giovanni v Praze triumfální úspěch při vídeňské premiéře se propadl. Mezi nimi byl i známý dvorní skladatel Salieri. Roku 1789 císař požádal Mozarta a Da Ponteho o další operu a tak vznikla opera Cosi fan tutte. V letech 1786-89 nastalo pro Mozarta těžké období. V lednu 1787 mu zemřel otec a tak Mozart ztratil jediného člověka který opravdu chápal jeho génia. Proto se v některých Mozartových skladbách z tohoto období objevují ponuré nálady v jeho dílech dosud nevídané. Na druhé straně stále komponoval líbezné skladby jakou je například Malá noční hudba. Když v listopadu 1790 zemřel císař Josef II. Mozart pochopil, že musí získat přízeň nového císaře a tak pro něj složil koncert. Tento pokus ale neskončil slavně a tak musel Mozart nadále žebrat od přátel. Poté mu ale štěstěna začala přát. Vydělal nějaké peníze a stal se kapelníkem dómu sv. Štěpána. V červenci se mu narodilo šesté dítě které přežilo a na obzoru se rýsoval nový projekt. V době kdy pracoval daleko více než předtím dostal dvě další objednávky. Jedna z nich byla od neznámého mecenáše který požadoval rekviem a druhá požadovala novou operu na počest korunování Leopolda II. českým králem. Nabídky byly tak lákavé, že přijal všechny tři. Ke konci života napsal Mozart spolu s Schikanederem Kouzelnou flétnu. Byl už ale u konce svých sil a brzy nato začal trpět vysokými horečkami. Byl posedlý dokončením rekviem a měl strašidelné vize vlastní smrti. Pracoval spolu se svým žákem Süssmayerem kterému diktoval a načrtával zbytek skladby. Bylo mu čím dál hůře a 5. prosince 1791 zemřel. Peníze které po
něm zbyly stačily pouze na nejprostší pohřeb. Jeho tělo bylo vyvezeno z města a pohřbeno v neoznačeném společném hrobě. Dodnes nikdo přesně neví kde jeho ostatky leží. Za svou kariéru složil více než 600 vynikajících děl.
DÍLA:
Cosi fan tutte
Don Giovanni
Figarova svatba
Idomeneo
Klavírní koncerty
Koncert pro flétnu a harfu
Korunovační mše
Kouzelná flétna
La Clemenza di Tito
La finta giardiniera
Malá noční hudba
Mitridate, Ré di Ponto
Rekviem
Smyčcový kvartet h moll
Únos ze serailu
symfonie