Filipíny
Filipíny
Filipíny tvoří souostroví o 7107 ostrovech asi 800 km od pobřeží Číny a více než 1000 km od pobřeží jihovýchodní Asie.
Největší ostrov je Luzon na severu. I když je velmi výškově členitý, rozkládají se na něm dvě nížiny. Pohoří Zambales na západním pobřeží částečně uzavírá rozlehlou centrální nížinu, která se rozkládá od Lingayenského zálivu na severu po Manilský záliv. Druhou nížinnou oblast představuje široké údolí řeky Cagyan na severu ostrova. Západně od něj se zvedá rozsáhlá Cordillera Central s nejvyšší horou ostrova Pulog. Jihovýchodní výběžek Luzonu má četné činné vulkány.
Mezi Luzonem a druhým největším ostrovem, Mindanaem na jihu, jsou roztroušeny ostrovy Visayaské skupiny: Mindoro, Masbate, Samar, Leyte, Bohol, Cebu, Negros a Panay. Na Mindanau se také tyčí nejvyšší hora Filipín-sopka Apo. Prodloužením jeho poloostrova Zamboanga jsou malé vulkanivké Suluské ostrovy. Mezi Sabahem a Mindorem leží dlouhý ostrov Palawan.
Podnebí Filipín je tropické monzunové. Jihozápadní monzun vane od května do října a přináší nejbohatší srážky. Od listopadu do února převládá severovýchodní proudění. Na Mindanau jsou teploty během roku prakticky vyrovnané, na Luzonu činí rozdíl mezi zimou a létem asi 3-4ºC. V období od června do října zpravidla přicházejí tropické tajfuny, které jsou doprovázeny záplavami.
Zemědělství skýtá obživu asi 40% pracujících, ale hodnotou produkce již dlouho ustupuje průmyslu. Nejdůležitější plodinou je rýže, jejíž terasovitá políčka pokrývají pro nedostatek orné půdy v nížinách i svahy hor. Pro domácí spotřebu se dále pěstuje kukuřice, kasava, a sladké brambory, banány a zelenina. Na vývoz jde vysoká produkce kopry a kokosových ořechů, ananasů, cukrové třtiny, kávy a tabáku.
Země má rozmanité zdroje rud, ale nedostatek paliv. Těží se zejména rudy mědi, chromu, niklu a zlato.
Referát
(RomŮŮš=), 27. 4. 2008 8:42)