Všechnostránky !

Nový Zéland

Nový Zéland je ostrovní stát ležící v jihovýchodní části Tichomoří asi 1600 km na jihovýchod od Austrálie.

Rozhodující plochu země tvoří dva ostrovy-Severní a Jižní, které od sebe odděluje úzký Cookův průliv.

Páteří Jižního ostrova je vysoké krystalické pohoří Jižních Alp; nejvyšší vrcholy leží v jeho středu a největší výšky 3764metrů dosahují Cookovou horou. Její východní úbočí pokrývá Tasanův ledovec, největší z mnoha novozélandských ledovců. Na jihozápadě, kde hory dosahují až k moři, zatopená údolí vytvořila strmé fjordy. Tento kraj zvaný Fjordland je dnes největším národním parkem.Jediná rovinatá oblast se rozkládá na východě ostrova; tvoří ji několik náplavových nížin.

Většina území Nového Zélandu má mírné oceánské podnebí s pravidelnými srážkami přesahujícími 1000 mm po celý rok.Léta jsou mimo oblast jižních hor teplá s dlouhým slunečním svitem a zimy bývají mírné, zejména na Severním ostrově; sníh padá jen v horských oblastech. Hory na návětrné straně západní části Jižního ostrova jsou nejdeštivější oblastí země. Naopak největší Canterburyská nížina v chráněné poloze hor na východě představuje nejsušší region.

Značnou část země dosud pokrývají stále zelené deštné pralesy. 90% původního rostlinstva jsou endemické druhy vyskytující se pouze na Novém Zélandě; mezi ně patří smrk kauri, jižní druh buku a některé druhy stromovitých kapradin. Rostou zde i převezené druhy. Zvířata si zachovala svůj původní ráz a také vykazuje značný počet endemitů. Kromě ptáků tu však žijí jen dva druhy netopýrů a asi 30 druhů plazů. Ze skupiny plazů jinde už před 60 miliony let vymřelých tu přežívá tuara čili haterie novozélandská.

Charakteristický je nedostatek savců a obojživelníků, vůbec se tu nevyskytují dravé šelmy.

Většina ze 3,5 milionu Novozélanďanů je evropského, především britského původu.