Portugalsko
Portugalsko
Portugalsko zabírá západní část Pyrenejského poloostrova na jihozápadě Evropy mezi Atlantským oceánem a Španělskem. Jeho území zahrnuje také ostrovy Madeiru a Azory v Atlantiku.
Severní část území tvoří převážně plošiny, které jsou pokračováním španělské Mesety, rozčleněné pásy hor, říčními údolími i hlubokými kaňony řeky Douro a jejich přítoků. Plošiny zasahují na jih za údolí Doura a na západ se sklánějí do poměrně široké pobřežní nížiny. Na jihu plošiny omezuje nejvyšší portugalské pohoří Serra da Estrela. Jižně od něj teče řeka Tejo, která se ve středu země stáčí k jihozápadu a ústí širokou nálevkou u Lisabonu do Atlantského oceánu.
Země má středomořské klima, které je silně ovlivňováno mořem a expozicí terénu. Na severu je podnebí spíše oceánské s celoročními srážkami vyššími než 1000 mm a mírnějším létem. Směrem k jihu a východu srážek ubývá, celé léto je horké a suché. Jižní část země dostává srážky jen v zimním období.
V Portugalsku žije mnoho druhů savců, včetně vlků, divokých prasat a lišek. Hojní jsou též plazi, zvláště ještěrky a chameleóni. Rozmanité je ptactvo s četnými stěhovavými druhy.
I když je Portugalsko nejzaostalejší zemí Západní Evropy, zemědělství se svojí nízkou produktivitou již v jeho ekonomice hraje malou roli a zaměstnává jen 11% pracujících.
Rostlinná výroba dominuje, přesto je nutné dovážet značné množství pšenice a kukuřice. Hlavní plodiny představují vinná réva, olivy a zelenina. Dále se pěstují brambory, rýže, citrusy, fíky a jedlé kaštany. Portugalsko zaujímá první místo na světě v produkci korku. Chovají se zejména ovce, méně vepři a skot.
Zásoby rud jsou poměrně značné, ale naprosto scházejí paliva. Světově významná je těžba rud wolframu, dále se těží rudy mědi, cínu, stříbra, uranu, mramor, kaolín a sůl.
Rychle roste příjem z cestovního ruchu, soustředěného zvláště do oblasti Algarve na jihu.
