Severní Korea
Komunistická Severní Korea zaujímá severní polovinu Korejského poloostrova v severovýchodní části Asie. Žije zde více než třetina národa, který byl po druhé světové válce rozdělen.
Podstatně členitější západní pobřeží poloostrova s četnými přirozenými přístavy omývá na západě Žluté moře, na východě příkré svahy pohoří spadají k Japonskému moři.
Severní Korea je hornatá země. Nejvyšších výšek dosahuje na čínské hranici s pohoří Čangbeksan, kde se tyčí vyhaslá sopka Pektusan. V masívu hory pramení dvě nejdelší řeky- Amnokgang a Tumangang, které tvoří celou severní hranici země. Řada dalších pohoří přesahuje 2000metrů, ale skutečně bizarní tvary má nevysoké pohoří Kumgangsan, které se táhne na jihovýchodě podél východního pobřeží do Jižní Koreje. Nevelké nížiny se rozkládají pouze při západním pobřeží.
Klima je i přes blízkost moří spíše kontinentální. Zima pod vlivem sibiřské anticyklóny je dlouhá, chladná a suchá. Severozápadní proudění snižuje teplotu na - 20ºC, v severních horách až - 40ºC. V létě monzunové větry vanoucí od jihovýchodu přinášejí teplý a vlhký vzduch od Tichého oceánu.
Zcela socializované zemědělství stále zaměstnává asi třetinu pracovních sil. Produkci družstev stále přerozděluje. Výrazně dominuje rostlinná výroba. Základní plodinou je rýže, následovaná kukuřicí. Dále se pěstují brambory, sója, mnoho zeleniny, ovoce a tabák. Stavy vepřů a skotů jsou relativně nízké, ale velmi významný je rybolov, který pracuje i pro export.
Severní Korea má významné zásoby rud železa, zinku a olova. Dále těží magnezit, fosfátu, síru, tuhu, měď a zlato. Produkce železa, oceli a barevných kovů je nejdůležitější položkou vývozu.
